Historie

Prameny

• Ottův slovník naučný, díl VIII
• Ottův slovník naučný, díl XII.
• August Sedláček - Místopisný slovník historický
• Průvodce okresem České Budějovice
• Kovář, Koblasa, Daněk- Panská sídla na Českobudějovicku
• August Sedláček- Hrady, zámky a tvrze České, díl VII

Ottův slovník naučný, díl VIII

„Dříteň (něm, Zirnau), ves v Čechách, hejtm. Budějovice, okr. Hluboká (12 km sz.), fera Hůrka Bílá; 67 d., 595 ob.č., 9 n. (1890), fil. kostel sv. Dismy z roku 1691, 2tř. šk., četastan. a pš., alod. Statek, dvůr s výrobnou sýra, majetek Ad. Kn. Schwarzenbwrka, Dříteň bývala samostatný statek, na němž r. 1589 seděl Boh. Malovec z Malovic."

Ottův slovník naučný, díl XII

„Chvalešovice, ves t., hejt. A okr. Týn n.V., fara Bílá Hůrka, pš. Dříteň; 40 d., 305 ob.Č. (1890), popl dvůr s ovčínem Adolfa kn. Schwarzenberka. V nejstarší době připomínají se tu vladyčí statky. R. 1548 dostaly se Qh. Sigmundu Malovcovi , jenž tu vystavěl tvrz, a jeho potomci seděli tu ještě 1616. s panstvím Dříteňským dostaly se Ch. ke hradu Hluboké."

August Sedláček - Místopisný slovník historický

„Dříteň, ves u Hluboké, n. s tvrzí, starodávné dědictví Malovcův, zejména r. 1469 Bohuslava Malovce. V ló.st. byla D. rozdělena. Tvrz držel Jan Malovec (1523) a díl tři bratří DříteňŠtí zM., od nichž koupil jej Jan (+1552). Ze čtyř synův jeho ujalD. Bohuslav, jenž koupil (1598) panství Hlubocké a k němu D. připojil. Když vsak zemřel, přišlo k dělení mezi syny a Václav obdržel D. s vesnicemi od panství Hlubockého. L. 1619 zabrán mu statek pro účastenství ve vzpouře a pak zase D. ke Hluboké připojena. V D-tni narodil se prof. R.Dvořák (H. VII. 175)."

„Chvalešovice, Chvalšovice, ves u Týna n.V., vladyčí statek (1397 Setech a Pesík Kabele, 1440 Petr Štrouch z Chlumku). V 15 st. Patřili CH. ke zboží Libějickému. Když toto 1. 1548 děleno, dostaly se Zikmundu Malovci (+1577), jenž tu dvůr a tvrz postavil. Po něm obdržel Ch, syn Václav , jenž je prodal 1. 1616 Václavovi ml, Z Malovic. Tak se dostaly Ch. ke zboží Dříteňskému a s ním ke Hluboké. (H. VII. 175)."

Kovář, Koblasa, Daněk - Panská sídla na Českobudějovicku

„Dříteň. Nejstarším známým rodem usedlým na zdejší tvrzi byli Malovcové z Malovic. V roce 1469 je zmiňován Bohuslav Malovec z Malovic a Dřítně. Po koupí Hluboké (1598) majitelé tuto tvrz opustili, přesto je roku 1616 charakterizována jako „starožitná, mnohými potřebami a pokoji k bytu pohodlná". V letech 1618-1619 dříteňská tvrz vyhořela a zůstala neobydlená a pustá. Roku 1619 byla Václavu Malovcovi z Malovic vzata a v roce 1623 postoupena donu Baltazarovi de Marradas na zaplacení požadovaného žoldu. V létech 1669 -1674 nechal Jan Adolf ze Schwarzenbergu tvrz přestavět na zámek. Tuto práci provedl mistr Antonio de Maggi. Jednopatrový barokní zámek sloužil především jako obydlí schwarzenberským úředníkům. Až do roku 1982 zde fungovala škola. Objekt v majetku zemědělského družstva je dnes již téměř prázdný".

„Chvalešovice. Nejstarší písemný doklad o vsi pochází z roku 1387 a uvádí jistého Pešíka Kabele z Chvalešovic. Zda tu měl nějakou opevněnou tvrz, nevíme. Teprve v roce 1440 se hovoří o Petrovi řečeném Struh z Chlumku, seděním v Chvalešovicích, což existenci šlechtického sídla předpokládá. Později připadla vesnice k libějovickému panství, v jehož držení se vystřídalo několik generací rodu Malovců z Malovic. Při dělení dědictví mezi potomky Lévy Malovce dostal Chvalešovice s několika okolními vesnicemi v roce 1548 jeho syn Zikmund. Někdy krátce poté si zde vystavěl rozlehlou renesanční tvrz, na níž pak sídlil se svou manželkou Annou z Felndorfii. Výstavná jednopatrová budova krytá třemi rovnoběžnými polovalbovými střechami, se dochovala do dnešních dnů prakticky v původní podobě. Jako Šlechtické sídlo však sloužila jen několik desítek let, neboť byla v roce 1616 prodána Václavu Malovcovi z Malovic, příslušníku jiné rodové větve. Tím došlo k připojení tvrze i s vesnicí, dvorem, pivovarem a mlýnem ke dříteňskému panství Hluboká. V objektu bydlel potom jen šafař a čeleď. V rámci první pozemkové reformy připadly Chvalešovice roku 1933 manželům Františku a Anastázii Vachoutovým, jejichž dědicům patří tvrz č.p. 23 dodnes a slouží k bytovým účelům."

Průvodce okresem České Budějovice

„Dříteň. Obec se nachází přibližně 25 km severozápadně od Č. Budějovic, poloha mimo hlavní dopravní tahy, při okraji okresu a hodnotné Hlubocké (Zbudovské) pánve, v příjemné krajině s rybníky a památkovými objekty, dává tomuto území specifické podmínky pro rozvoj. První písemná zmínka o obci Dříteň pochází z r. 1432. jedná se tedy o sídlo poměrně staré, typicky zemědělské, formované staletým vývojem. Dříteň patřila panství hlubockému. Na místě vyhořelé tvrze byl vystavěn v r. 1669 - 74 Ant. de Maggim jednopatrový barokní zámek s hospodářskými budovami. Upraven byl ve druhé polovině 18. stol. Dominantou obce je centrální barokní kostel sv. Dismase z r. 1691, postavený na místě staršího kostelíka. Přestavěn byl vletech 1740 - 60, s novorománskou předsíní a úpravy vnitřku proběhly v 19. stol. Dalšími památkami jsou socha sv. Jana Nepomuckého stojící před zámkem (dříve na náměstí) z roku 1757, kovárna z r. 1855 je přízemní, dvouprostorová s plackovou klenbou (doklad tradiční vesnické vybavenosti). Kromě těchto staveb se zde nachází i kaple v severní části, kamenný kříž na rozcestí apod. pozornost zasluhuje především čtvercová náves s klasicistními jádry z 19. stol. Cenná je celá struktura osídlení v krajině, kde je opticky propojena řada dominant, krajinných prvků, rozhledy vedou až k Blanskému lesu a Šumavě. Těžební lokality ložisek nerostných surovin se nacházejí západně od Dřítně. Dříve se zde těžil v povrchových dolech lignit, v současnosti je zde povrchová těžba cihlářské suroviny. Pracovní místa jsou v zemědělství, rybářství a výstavbě JETÉ. Pod Dříteň spadají tyto územní celky - Libív, Chvalešovice, Malešice, Radomilice, Strachovice, Velice, Záblatí a Záblatíčko".

August Sedláček - Hrady, zámky a tvrze České, díl VII.

„Ve vsi Dřítni bývala tvrz tam, kde se nacházejí byty úředníků. Starých zpráv o Dřítni je jen velmi poskrovnu; tušiti můžeme, že patřila Dříteň k starodávnému dědictví Malovců z Malovic, ale jistých zpráv o tom se teprve zpaměti 15. století dovídáme. Císař Zikmund udělil totiž neznámého roku „ves Dříteň, kteráž někdy byla Malovcova Kosořova" Jindřichovi a Buzkovi, bratřím z Dráhová. Stalo se to bezpochyby proto, že týž Kosoř přidržel se kališrúkův a Zikmund proto dědice jeho jmění zbaviti chtěl, ač toho neprovedl; neboť i potom Malovci v držení Dřítně zůstávali. ...Václavovi Malovcovi patřili, když byl r. 1616 dne 4. července zboží Chvaliáovické koupil, tvrz Dříteň „ starožitná, mnohými potřebami a pokoji k bytu pohodlná", při tvrzi pivovár a dvůr se vsí, dvůr a ves Jaroslavice, dvůr „ Vyhlavský" s pustou tvrzí a vsí, dvůr Býšovský, dvůr Truskovský (někdy selský) a ves, vsi Libiv, Újezdec, Kočín, Litoradlice, Kmín, Podeřiště, Temelínec, Albrechtice, Číčenice, Lhota pod horami (r. 1630 pustá), Němčíce c.t.ra, Tupesy, Jezmice, Nová ves, Veliké a Malé Záblatí, městečko Purkarěc, vsi Chvališovice, Malešice, Sedlec Újezdec Malý." „Tvrz Dříteňská byvši vletech 1518-1619 ohněm zkažena, zůstávala asi 50 let pustá a neobydlená. Kníže Jan Adolf ze Svarcenberka kázal tvrz vletech 1669-1674 zase obnoviti, opraviti a střechou Šindelovou pokryti. Tak se zachovalo posud stavení tvrze a obsahující byty úředníkův."